Primární myšlenkou celého systému je mít na pracovišti 90% pracovníků s 10% správných znalostí než 10% pracovníků s 90% správných znalostí (ti totiž u mimořádné události nejspíš nebudou vůbec). Navíc tito pracovníci musí být schopni aplikovat danou pomoc rychle a efektivně bez zbytečných komplikací. Dále musí být v celém systému minimum prostoru na možnost chyby, tedy systém musí být univerzální a opět jednoduchý.
OKRAJOVÉ PODMÍNKY:
SPRÁVNĚ APLIKOVANÁ PRVNÍ POMOC
Jakákoliv pomoc, kterou postiženému poskytneme, musí být aplikována správně. Vykonáváme vždy jen to, co je přínosné a postiženému pomáhá, ale nemůže mu ublížit.
RYCHLE APLIKOVANÁ PRVNÍ POMOC
Rychlost je jeden z nejdůležitějších parametrů. Pokud pomoc neposkytneme včas, je pravděpodobné, že ji postižený již nebude potřebovat. Z tohoto důvodu je třeba zajistit rozšíření znalostí co nejširšímu okruhu lidí.
EFEKTIVNĚ VYUŽITÉ ZDROJE
Efektivita spočívá v maximalizaci výsledného efektu, s ohledem na okrajové podmínky. Tyto okrajové podmínky jsou v ČR zejména:
- Zdravotní záchranná služba je na místě nejpozději do 20 minut
- Asistovaná první pomoc po telefonu na lince „155“
DOSTUPNOST
Je nutné zajistit dostatečnou dostupnost pomůcek pro zajištění první pomoci pro všechny pracovníky ve výrobním procesu.
ELIMINACE ČASTÝCH CHYB PŘI POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI
Když se stane nehoda, lidé často nereagují správně a řešení situace pak není optimální. Stává se toto:
- Lidé přihlíží, ale nekonají, protože mají strach pomoci
- Lidé pomáhají, ale pomoc je neefektivní, protože nemají potřebné znalosti
ŽIVOT ZACHRAŇUJÍCÍ ÚKONY
V reálné situaci existuje jen několik život zachraňujících úkonů. Takových, které nesnesou odklad, a pokud se nevykonají, následuje jistá smrt. Naopak, pokud je provedeme, zachráníme tím život.
Ostatní zranění, která nejsou tak závažná, není nutné řešit v první chvíli a stačí se
jim věnovat následně. Je to to sice těžké, protože takové stavy mohou být bolestivé, ošklivé a nepříjemné, ale postiženého neohrožují na životě – proto jim v tom okamžiku nevěnujeme pozornost a jejich řešení přenecháme až na následnou odbornou pomoc.
PRIORITY
Již v roce 1978 byl pro způsob ošetření polytraumatizovaného postiženého definován tzv. ATLS® protokol (Advanced Trauma Life Support), který byl posléze modifikován pro armádní účely na tzv. Protokol BATLS (Battlefield Advanced Trauma Life Support).
Ve stavebnictví je realitě a použití bližší protokol BATLS, který vychází z tzv. Safarovy abecedy, podle které je masivní zevní krvácení (zejména končetinové) nejčastější příčinou úmrtí v polních podmínkách.
Významným plusem těchto protokolů je možnost využít minimum zdrojů, času a schopností s velkou úspěšností záchrany života v podmínkách nepříznivých pro poskytování první pomoci.
PROTOKOL BATLS
Protokoly ATLS® a BATLS vychází z principu stanovení priorit a definice postupu, kdy správným provedením jednotlivých kroků dosáhneme požadovaného cíle, tedy zachráníme lidský život.
STANOVENÍ PRIORIT: CABCDE
Catastrophic haemorrhage (Masivní zevní krvácení)
Airway (Průchodnost dýchacích cest)
Breathing (Zabezpečení dýchání)
Circulation (Vnitřní krvácení)
Disability (Neurologický stav)
Environment (Celkové vyšetření, okolí)
Výše uvedené protokoly „ATLS®“ resp. „BATLS“, jsou samozřejmě postaveny pro zdravotnický personál, variantně pro vojáky – to ale neznamená, že je nelze aplikovat v praxi na staveništi resp. pracovišti.
SAFE-POINT
Výsledkem komplexní systém zahrnující nejen znalosti nutné k poskytnutí první pomoci, ale také pomůcky nezbytné pro její zajištění. Součástí systému SAFE-POINT je i vzdělávání pracovníků.
Praktické použití systému SAFE-POINT vypadá tak, že v případě nehody doběhne jeden ze zachránců k bodu SAFE-POINT, rozbije kalené sklo a vezme záchranný pás. Doběhne zpět a postupuje krok za krokem, dle pomocného návodu uvnitř pásu.